Středomoří před maringotkou

Pokojové krasavice ze Středomoří úspěšně zvládly další zimu mého pobytu v maringotce: rozmarýn venku, oliva, vavřín a myrta ve skleníku temperovaném na 7-10 °C (jak se kdy podařilo). A ač ještě není po “zmzlých”, usoudila jsem, že “jarnění” na terase maringotky jim jenom prospěje.

Oliva vyhnala ve skleníku dlouhé šlahouny, takže vypadá jak chuligán. Se zástřihem počkám do léta, abych mohla větvičky použít jako řízky – a část samozřejmě usušit pro ty, co potřebují vyrovnat tlak krve a snížit cholesterol. Nové listy vavřínu září do dáli svěží zelení – a že jich je! Na myrtě vůbec nejde znát, že prošla drobným zástřihem. Rozmarýn jsem zbavila několika zaschlých/umrzlých větviček, aby bylo místo pro nové výhonky, které už se klubou.

Takže už jenom ten mořský vánek a dobré víno… ale to všechno tady vlastně máme!

Očista organismu s pokojovkami

Konec zimy a počátek jara je tradičně spojován s očistou: v křesťanské tradici je vyjádřena časem masopustu a požíváním všeho zeleného, co v přírodě raší. Podle tradiční čínské medicíny je toto období náročné zejména pro játra a žlučník – orgány, které hrají v očistě klíčovou roli a které je třeba posilovat.

Podle účinků budeme vyhledávat rostliny, které celkově podporují trávení (digestiva), dále pak ty, které můžeme použít k ochraně jater (hepatoprotektiva), podpoře tvorby žluči (cholagoga) a v neposlední řadě také na ty, které snižují hladinu kyseliny močové v krvi (antiuratika)

Které pokojovky nám mohou být v tomto procesu vhodnými pomocníky?

Z těch, které můžeme získat z květináče (a rovnou tak provedeme omlazující řez), jsou to rozmarýn (Rosmarinus officinalis), smil (Helichrysum arenarium), myrta (Myrtus communis), vavřín (Laurus nobilis), bazalka (Ocimum tenuiflorum), argentinská máta (Aloysia polystachya), jamajská máta (Clinopodium vimineum), ale také rýmovník (Plectranthus argentatum) a africká kopřiva (Plectranthus scutellarioides).

Tento rozmarýn vytrvale odmítá uznat zimu a každoročně od prosince do března kvete.

Pár listů lze odebrat i z pandánu (Pandanus amaryllifolius) či marsilky (Marsilea quadrifolia),

Z loňského sběru je čas využít sušené či zpracované listy moringy (Moringa oleifera), gynostemy (Gynostemma pentaphyllum), muraji (Murraya koenigii).

Z kořenů, oddenků a hlíz nám mohou pomoci všechny, které tvoří základ mnoha asijských kuchyní: galgán (Alpinia officinarum), kurkuma (Curcuma longa), zázvor (Zingiber officinale) a maraba (Kaempferia galanga). I když jsme zatím nesklidili vlastní úrodu, neváhejme tato koření nakoupit a hojně používat.

To platí i pro plody – kardamom (Elettaria cardamomum) a citrusy a jejich kůra (Citrus) by neměly chybět v jídle či nápoji ani jeden den!