Po hektických dnech v červnu a červenci konečně odjezd od starostí všedního dne. Pro mne dosud nepoznaná země – Gruzie. Nalákala mne možnost navštívit bájnou Kolchidu – kraj , ve kterém se narodila Médeia, která krom své literární proslulosti je uctívaná i coby bylinářka a léčitelka.
Pokojovky, u nichž se doma raduji z každé nové větvičky, dorůstají ve zdejším subtropickém podnebí obřích rozměrů. Největším překvapením byly pro mne eukalypty (blahovičník kulatoplodý, Eucalyptus globulus) – byly zde pravděpodobně vysazovány k vysoušení bažin.
První, čím na sebe upoutají pozornost, jsou dlouhé pásy odlupující se kůry. Visí na větvích či se povalují všude kolem.
Procházka blahovičníkovou alejí je nezapomenutelná také díky vůni, která se ze stromů line. U vzrostlých stromů už najdeme pouze kopinaté listy – mladé blahovičníky, které je možno koupit jako pokojové rostliny, mají listy ještě okrouhlé. K proměně dochází po 2-3 letech. Květy se objevují od května do srpna.
A k čemu všemu se dá blahovičník alias eukalyptus použít? Vysoký obsah silic je užitečný při dýchacích potížích (bronchitida, astma) a při nachlazení. Rozpouští hleny, uvolňuje křeče a usnadňuje vykašlávání. Používáme ve formě inhalace či čaje. Zvýšení místního prokrvení přináší úlevu od revmatických bolestí – v tom případě jej používáme jako přísadu do koupele nebo v masti. Aromaterapeuticky posiluje otevřenost a optimismus a rozptyluje melancholii.
Recepty na eukalyptové bonbóny naleznete v knize.
