Jarní sestřih vonného muškátu

Přezimujcí muškát vonný (Pelargonium graveolens) si nedá říci a roste i v zimě. Nedostatek světla ale způsobuje, že výhony jsou tenké, dlouhé, vytahují se k jedné straně a keřík se stává nevzhledným. Z toho důvodu je nejvyšší čas použít nůžky, zastavit zbytečné vysilování rostliny a připravit ji na novou sezónu.

Zimní výhony celé vyštipujeme, zdravé stonky sestřiháváme na 3-4 očka. Pozorně přitom sledujeme, kde se chystá vyrašit nový stonek a pomýšlíme na žádoucí tvar v budoucnu. Máme-li možnost umístit takto upravenou rostlinu na světlo a do mírného chladu, můžeme tak podpořit budoucí nasazení květů.

A co s ostříhanými výhony? Ani lístek nazmar!

Obsažené silice mají široký rozsah působení: posilují jistotu, zvyšují vnímavost, uklidňují. Mají též účinky protizánětlivé, protiinfekční, protikřečové, stimulují játra a slinivku, brání městnání míšního moku.

Sušené listy použijeme do potpourri, čerstvé třeba v následujícím jednoduchém receptu:

Exotický koláč s listy muškátu

(dávka do formy o průměru 26 cm)

400 g polohrubé mouky, 150 g strouhaného kokosu, 100 g moučkového cukru, čerstvá nastrouhaná kůra z 1/2 citrónu (chemicky neošetřeného), 250 ml tekutiny (pomerančový nebo ananasový džus, kokosové či jiné mléko), 2 vejce, 6 lžic oleje, 1/2 lžičky sody, špetka soli, 1 lžíce aromatické lihoviny (rum, koňak), 6-8 listů vonného muškátu, tuk a krupice na vymazání a vysypání formy.

Listy opláchneme a osušíme. Řapík (stonek) odřízneme v místě, kde se začíná dělit na žilnatinu listu – tím list povolí a půjde pěkně rozložit. Listy vložíme do vymazané a krupicí vysypané formy.

Všechny ingredience smícháme v jednolitou hmotu (není třeba šlehat), dle potřeby doplníme tekutinu tak, aby těsto bylo mírně tekuté. Lžící klademe těsto nejdříve na připravené listy, zbytek nalejeme do vzniklých mezer a zarovnáme. Pečeme dozlatova. Horké vyklopíme z formy a překvapíme všechny své blízké!

P.S.: Po upečení lze listy odstranit.

Listy vložíme do připravené formy.

Takto vypadá upečený koláč.

Jasmín – potěšení na konci zimy

Je nezměnitelnou skutečností, že většina pokojových rostlin prochází v zimě obdobím vegetačního klidu stejně jako jejich příbuzní rostoucí venku. Mezi světlé výjimky však patří jasmíny, které nasazují na květ již někdy koncem listopadu. V lednu se otevírají první odvážlivci a s nimi vstoupí do pokoje vznešená jasmínová vůně.

Opět nezbývá než žasnout nejen nad krásou květů a jejich pronikavou vůní, ale i nad dokonalým načasováním doby květu.

Jasmínový olej je v aromaterapii využíván ke snižování napětí, zklidnění nervů, povznesení mysli a k podpoře energie srdce. To vše jej činí unikátním pomocníkem při léčbě netrpělivosti, úzkostí a depresí. Tyto projevy se mohou objevit i u zcela zdravých jedinců právě koncem zimy, kdy je tělo vysíleno nedostatkem světla a tepla. Kvetoucí jasmín je tak nenápadným pomocníkem, který nám pomůže zvládnout nástrahy konce zimy.

Opominout bychom však neměli ani jeho působení na urogenitální systém: působí nejen jako mírné afrodiziakum a sexuální tonikum, podporuje také uzdravení dělohy a tvorbu mléka. A podle tradiční čínské medicíny jsou to právě ledviny a močový měchýř, které v zimním období potřebují nejvíce posílit.

A co říci k péči o tyto ovíjivé nebo popínavé keříky?

Bohatství květů se dočkáme, pokud jasmín umístíme do chladnější místnosti (ale s dostatkem světla), případně zajistíme alespoň noční snížení teploty. V celodenně vytápěných místnostech se květů dočkáme stěží.

Rozhodně bychom neměli kvetoucí jasmín přelévat – je přece jen zima a lépe zvládne mírné přeschnutí než stojatou vodu. V případě mírného vyschnutí se rostlina možná vzdá několika listů, květy však zůstanou. I v době květu můžeme mírně přihnojit – nedostatek živin se začne projevovat také na listech, a sice jejich žloutnutím.

Květy jasmínu lze sbírat k pozdějšímu využití – do čajových směsí, do koupelí, k výrobě domácích mýdel apod. Sbíráme nejlépe po ránu (v noci je vůně nejintenzivnější – i proto je jasmín v Indii nazýván “královnou noci”). Vzhledem k tomu, že vůně rychle vyprchává, doporučuji nechat květy na keříku co nejdéle a sebrat je ve chvíli, kdy zpozorujeme mírné sesychání. Květ jemně povytáhneme z kalichu a necháme uschnout v suché místnosti při pokojové teplotě. Květy (přesněji řečeno okvětní lístky), které již v kalichu zaschly hodně, nám při dosušení pravděpodobně zhnědnou – takových květů se nemilosrdně zbavte.

Po odkvětu stonky sestříháme a jasmín přesadíme, abychom zajistili rostlině dostatečnou výživu v dalším období.

Užívejte jasmínem provoněných dní, než dorazí pravé vůně jara!